Region jihovýchodní Asie v geografickém gymnaziálním vzdělávání

Když se řekne jihovýchodní Asie, většině studentů si vybaví pláže v Thajsku nebo rýžová pole ve Vietnamu. Ve skutečnosti jde ale o jeden z nejdynamičtějších regionů světa, který propojuje témata globalizace, migrace, klimatických změn, přírodních katastrof i rychlého ekonomického rozvoje. Přesto se ve výuce zeměpisu často ocitá spíše na okraji zájmu. Jak toto téma učit tak, aby nebylo jen o slepé mapě?

17. 8. 2026 Štěpánka Kys učitelé ZŠ a SŠ studenti učitelství

Tématu se věnoval David Fischer ve své diplomové práci Region jihovýchodní Asie v geografickém gymnaziálním vzdělávání, kterou obhájil na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Zaměřil se nejen na to, jak je region zastoupený ve výuce zeměpisu, ale také připravil pět výukových materiálů pro gymnázia.

„Jihovýchodní Asie bývá ve výuce zeměpisu na českých školách často upozaděna na úkor jiných světových regionů, ačkoli se jedná o region, který nabízí vyučujícímu zeměpisu plně využívat a rozvíjet geografické myšlení žáků.“
Mgr David Fischer

Autor analyzoval rámcové i školní vzdělávací programy, učebnice, atlasy a uskutečnil 11 rozhovorů s učiteli zeměpisu. Zjistil, že prostor věnovaný jihovýchodní Asii se na jednotlivých školách výrazně liší.

Pět výukových materiálů připravených do hodin

Největším přínosem diplomové práce je pět výukových materiálů doplněných o metodické pokyny, prezentace, pracovní listy i autorská řešení. Zaměřují se na přírodní poměry jihovýchodní Asie, případovou studii potápějící se Jakarty a projektu Nusantara, migrační situaci pohledem dat, hospodářský rozvoj Singapuru a cestovní ruch formou skupinové práce.

Materiál věnovaný migraci autor pilotně ověřil na v hodině zeměpisu, kde se potvrdila jeho využitelnost v běžné výuce.

Diplomová práce ukazuje, že regionální geografie nemusí být jen o hlavních městech a řekách. Díky práci s daty, mapami i aktuálními tématy rozvíjí geografické myšlení žáků a učitelům nabízí praktickou inspiraci do výuky.

Vyzkoušejte ve výuce

Autorství: Diplomová práce Davida Fischera

Rozhovor s Davidem Fischerem:

Proč jste si vybral právě téma jihovýchodní Asie?

Po nástupu do navazujícího magisterského studia jsem věděl, že bych chtěl svou diplomovou práci zpracovat opět z geografie. Lákala mě především oblast regionální geografie, protože umožňuje propojit poznatky z fyzické i socioekonomické geografie a ukázat jejich vzájemné souvislosti na konkrétním příkladu. S vedoucím práce jsme společně diskutovali několik možných témat, a nakonec jsme se shodli, že jihovýchodní Asie bude tou nejlepší volbou. Tento region mě lákal svou rozmanitostí přírodních i socioekonomických podmínek.

Měl jste možnost některou ze zemí jihovýchodní Asie navštívit, nebo se tam teprve chystáte?

Žádnou zemi jihovýchodní Asie jsem zatím nenavštívil. Před začátkem práce jsem o cestě do tohoto regionu příliš neuvažoval, ale během jejího zpracování mě začal stále více zajímat. Do budoucna bych tuto část světa určitě rád poznal. Pokud bych si měl vybrat jednu zemi, byl by to Vietnam. Láká mě jeho historie, kultura i vyhlášená místní kuchyně a také mě zajímá, jak vypadá každodenní život v zemi.

Co vás při zpracování diplomové práce nejvíce překvapilo?

Ačkoli jsem měl o regionu určité povědomí už před začátkem práce, při hlubším studiu literatury mě překvapila jeho mimořádná přírodní, kulturní i socioekonomická rozmanitost. Z pohledu učitele zeměpisu mi tedy nabízí velké množství témat, které mohu do své výuky zpracovat. Zároveň mě překvapil rozdíl mezi významem tohoto regionu ve světě a jeho postavením v české gymnaziální výuce zeměpisu. Prostřednictvím analýzy učebnic i rozhovorů se středoškolskými učiteli jsem zjistil, že je mu ve výuce věnován poměrně malý prostor, přestože nabízí celou řadu atraktivních a aktuálních témat.

Kterou z navržených aktivit považujete za nejzdařilejší a proč?

Za nejzdařilejší považuji svůj třetí návrh – Migrační situace v jihovýchodní Asii pohledem dat. Snažil jsem se tuto aktivitu postavit tak, aby žáci nebyli během ní pouze pasivními příjemci informací, ale sami aktivně pracovali s daty, vytvářeli vlastní hypotézy a na základě dostupných informací je postupně ověřovali. Vedle konkrétních znalostí o migraci v samotném regionu aktivita rozvíjí také dovednosti, které považuji za velmi důležité pro současnou výuku, především práci s datovými portály, interpretace dat a kritické hodnocení informací. Myslím si, že propojení daného regionu s prací s daty je jedna z možných cest, jak učinit výuku zeměpisu pro žáky zajímavější a zároveň praktičtější.

Jak by podle vás měla vypadat moderní výuka regionální geografie?

Dle mého názoru by se výuka regionální geografie v současnosti na školách neměla omezovat pouze na popis faktů nebo zajímavostí o jednotlivých regionech, ale měla by být založena na hledání souvislostí uvnitř regionů i mezi nimi. Regiony by měly sloužit jako příklady, na kterých si ve výuce vysvětlujeme obecnější geografické procesy a žáci tak lépe porozumí tomu, jak funguje současný svět. Důležité je také dávat prostor a zařazovat do výuky aktuální témata a využívat metody, které budou rozvíjet u žáků jejich geografické myšlení, například badatelsky orientovaná výuka, práce s daty nebo různé případové studie. Právě z tohoto přístupu jsem vycházel i při tvorbě výukových materiálů v diplomové práci.

Učebnice nestačí

Analýza středoškolských učebnic ukázala, že zatímco přírodní poměry regionu bývají zpracovány poměrně dobře, aktuální témata, například geopolitika, jsou často opomíjena. Připravené výukové materiály proto učitelům nabízejí současná data, případové studie i aktivizační metody výuky.