Pohledy učitelů na otevřené a uzavřené otázky ve fyzice a v matematice

Rozhovor s Mgr. Tomášem Nečasem, Ph.D.:

Půjdu rovnou k věci. Používáte ve svých písemkách častěji otevřené nebo uzavřené otázky.

Řekl bych, že používám z devadesáti procent otevřené.

Jaké výhody a nevýhody tedy podle vás přináší použití otevřených otázek ve srovnání s uzavřenými v písemkách z fyziky?

Největší výhodou otevřených otázek je, že studenty nutí vytvářet odpověď samostatně, takže se na tom učí i formulovat odpovědi. Já se je snažím mírně překvapit tou otázkou, aby nebyla stejná jako například v pracovním listě. Proto musí přemýšlet a zformulovat odpověď samostatně. Největší nevýhoda otevřených otázek je, že to pak musí učitel číst a opravit, což zabere mnohem víc času na opravu, než uzavřené otázky.

Existují situace kdy byste ty uzavřené otázky nikdy nepoužil?

Ne, nevylučoval bych otevřené otázky.

Měníte strukturu otázek podle konkrétních ročníků nebo typů učiva?

Moc ne, snažím se mít takový model v testu, který univerzálně používám pro celé vyšší gymnázium. Jediná situace, kdy změním strukturu, je, když v semináři máme opakování tematického celku, tak jeho součástí bývá krátký test na 10 otázek, který slouží jako shrnutí.

Změnila se někdy vaše preference mezi otevřenými a uzavřenými otázkami?

Ne, vždy jsem preferoval otevřené otázky.

Otevřené otázky tedy pro vás byly už od začátku jasná volba. Funguje vám vše tedy podle představ?

Osobně mi přijde, že to funguje. Ta cena, že to pak opravuji déle, mi přijde přijatelná. Dokonce i v pracovních listech v praktiku mám pár otázek otevřených.

Jaký má podle vás vliv formát otázek na hodnocení a časovou náročnost?

Otevřené otázky jsou časově náročnější na opravu. Například EduPage umí sám opravovat uzavřené otázky. Ale zase dá práci vymyslet dobrou uzavřenou otázku.

Rozhovor s Lukášem Pocarem:

Nejprve bych se chtěl zeptat, jestli používáte ve svých písemkách častěji otevřené nebo uzavřené otázky?

Častěji určitě otevřené otázky.

V matematice i ve fyzice?

V matematice i ve fyzice, přesně tak.

Jaké výhody a nevýhody podle Vás přináší použití otevřených otázek při porovnání s těmi uzavřenými.

Otevřené otázky dávají studentům větší volnost. Lze to brát ze dvou pohledů. První pohled je pro studenty, kteří toho vědí víc a které to zajímá, takže se můžou víc rozepsat. Chtějí k tomu tématu dát víc souvislostí, kterých se týká ta otevřená otázka. A ten druhý pohled je zase pro studenty, které to tolik nezajímá, třeba jim ta látka tolik nejde. Díky otevřené otázce mohou studenti získat alespoň částečné body. Výhodou je, že v té otevřené otázce můžou zmínit něco, co by u uzavřené nešlo a vyučující může potom tu odpověď lépe nebo alespoň částečně obodovat.

Existují situace, kdy byste otevřené otázky nikdy nepoužil?

Když testuji znalosti, které jsou čisté fakty, kde není o čem mluvit, nebo se nějak rozepisovat. Ty bych zahrnul do uzavřených otázek.

Měníte nějak strukturu otázek podle konkrétních ročníků nebo typů učiva?

Spíš ne, na střední škole už to není tolik potřeba. Podle typů učiva, hlavně v matematice používám čistě otevřené otázky.

Změnila se Vaše preference mezi otevřenými a uzavřenými otázkami?

Ne, vždycky jsem měl radši otevřené otázky, už i jako student.

Jaký vliv má podle Vás formát otázek na hodnocení a časovou náročnost?

Tak čím víc uzavřených otázek, tím míň časově náročný je ten test. A proto by hodnocení z nich mělo mít menší váhu, než z otevřených otázek.

Na závěr bych rád oběma vyučujícím poděkoval za jejich čas a ochotu podělit se o své zkušenosti s budoucími učiteli přírodovědných oborů.

Můj malý průzkum ukázal, že oba učitelé preferují v písemkách ve svých předmětech otevřené otázky. Během rozhovoru jsem ale hlavně pochopil, že především záleží na záměru písemky. Chci s žáky jen procvičit pojmy? Pak jsou jistě lepší otázky uzavřené. Pokud ale naplánuji větší písemku s příklady, otevřené otázky dávají žákům větší volnost ukázat, co umí a zároveň bych je měl ohodnotit větší vahou.