Nejen za sopečnou krajinou Bruntálska
Terénní a projektová mezigenerační výuka
Letní geografická škola v Brně má dlouholetou tradici, a to jak dobou konání (3 dny v srpnu), regulovaným počtem účastníků (max. 30), tak i klasickým formátem – první den je věnován přednáškám, druhý den se koná terénní výuka a poslední den workshopy. Minulé léto proběhl již 32. ročník, kterého se zúčastnilo 30 učitelů z gymnázií i základních škol z celé České republiky. Byl věnován případovým studiím v geografickém vzdělávání.
Letní geografická škola v Brně (ZCZV03) je akreditována Masarykovou univerzitou jako jeden z plánů celoživotního vzdělávání. Garantem programu a zároveň vyučujícím předmětu je RNDr. Vladimír Herber, CSc.
Poslední ročník Letní geografické školy (LGŠ), jak již bylo řečeno, byl věnován případovým studiím (PS) ve vzdělávání. I proto se v rámci přednášek účastníci věnovali pod vedením RNDr. Vladimíra Herbera, CSc. tomuto tématu, kdy např. řešili, jak vlastně aplikovat PS do geografického vzdělávání a jak je vytvářet, sdíleli zkušenosti s využitím PS ve výuce regionální geografie a mnoho dalšího. Součástí byla i cestopisná přednáška – I Karibik očima studenta a učitele. V rámci terénní výuky se pak účastníci vydali do CHKO Pálava s návštěvou Archeoparku v Pavlově.
Třetí a zároveň poslední den patřil klasicky workshopům. Řešily se zde konkrétní PS, proč je využívat a proč ne, popř. jakým způsobem. Představeny byly i některé tipy a triky, díky kterým lze práci s PS v hodinách dělat kvalitně a efektivně pro obě strany (žák i učitel) a vybrané nápady, jaká témata je možné ve výuce využít. Probírané PS byly tematicky poměrně pestré:
A jelikož má LGŠ v Brně již opravdu dlouhou tradici a patří mezi vyhlášené geografické akce pro učitele, rozhodli jsme se některé z účastníků oslovit, aby nám pověděli pár slov o LGŠ a o tom, jak jaké zkušenosti s ní mají a jak ji vnímají. Mezi pravidelné zájemce o akci patří RNDr. Karel Sobota, Mgr. Radovan Macháček a Mgr. Lukáš Jirásek.
Účastním se pravidelně (každý rok). Letos byla má účast v pořadí dvacátá.
Účastním se opakovaně, byť ne dlouho, na LGŠ jezdím až posledních pár let. Patřím zřejmě k jednomu z nejmladších účastníků, dostudoval jsem v roce 2021. Poté jsem hned začal na LGŠ jezdit.
Účastním se dlouhodobě opakovaně.
Od dr. Herbera a doc. Hynka – oba jsem znal ze školy (PřF MU).
O LGŠ jsem věděl už delší dobu jako student, jelikož jsem studoval na „domácí půdě“ v Brně na MUNI. Náš oborový didaktik – dr. Herber – je zároveň organizátorem LGŠ. O akci jsem se tak dozvěděl tak nějak už v průběhu studia. Po státnicích jsem měl zájem zůstat nejen v kontaktu se školním prostředím, dr. Herberem a spolužáky, ale i s kolegy z jiných škol. Zároveň vím, že vzdělávání je neukončený proces, proto je důležité podobné akce navštěvovat.
Z naší školní nabídky vzdělávacích akcí. Přiměla mě hlavně zvědavost.
Jedná se o školení s dlouhou tradicí a s vysokou úrovní pro učitele tohoto předmětu. Motivací je dozvědět se novinky v oboru, vidět terénní výuku na různých místech v ČR, být s kolegy a kolegyněmi z oboru (s většinou se znám dlouho), vyměnit si informace a materiály do výuky.
Jak jsem již psal, vzdělávání je důležité i pro pedagogy. Na LGŠ se tak dozvím nové věci z odborného geografického oboru, ale i z didaktiky geografie. Další velmi silnou motivací je skupina pedagogů-kolegů z jiných školy, nejen brněnských. Ve skupině je zábava, ale účast mi přináší také vhled do toho, jak se geografie učí jinde, a jak ji učí ostatní. To považuji za největší přínos.
Dobrá společnost, výborné zdroje inspirace.
Vezmu příklady témat, které mě zaujaly za několik ročníků zpětně:
Určitě Případové studie. Je to téma, které mě už delší dobu zajímá, a které považuji za silné v budoucnosti vzdělávání. Na gymnáziu, kde učím, právě probíhá změna ke kompetenčnímu učení, a právě případové studie mají ten potenciál.
Všechna, která se týkala hospodářského zeměpisu. Nejvíce ovšem terénní výuka. Ta vždy prověří, zda jsme schopni zeměpisnou teorii využít ke „čtení“ toho, co je kolem nás, což je zeměpisná praxe.
Každý rok zařazuji některé věci do výuky (ať už materiály – např. pracovní listy nebo aktuality).
Kromě nových znalostí si každý rok odnáším velkou inspiraci, jak dělat věci ve škole jinak. Velice mě motivují různé pohledy na výuku geografie, nové metody, terénní cvičení. A jsem velmi rád, že si vždy odnesu i něco hmatatelného, něco konkrétního.
Nejvíce mě ovlivnila myšlenka pana docenta Hynka: „Z hodiny odchází unavený student a svěží učitel.“
Aby se přijeli podívat a potom se rozhodli, zda přijet na další ročníky.
Ať neváhají a přijdou! 😊
Vzkázal bych to, co kdysi dávno řekl Karel Havlíček Borovský a je to nadčasové.
„Kdo si myslí, že se učí, bude vlasti chlouba. Kdo si myslí, že dost umí, začíná být …….“
Abychom měli pohled „ze zákulisí“ kompletní, oslovili jsme i Mgr. Andreu Knytlovou, která se minulé léto zúčastnila poprvé:
Pamatovala jsem si, jak o LGŠ mluvil pan doktor Herber během mého studia na PřF. Po pěti letech na mateřské jsem se vrátila zpět do učebního procesu a cítila jsem, že potřebuji získat nové náměty, ověřené a kvalitní zdroje a nástroje pro výuku zeměpisu.
Očekávala jsem, že získám nové nápady do výuky, setkám se s podobně naladěnými lidmi a upevním si své geografické znalosti. A to se přesně stalo.
Ano, ve výuce používám v různé podobě náměty pro případové studie, které se objevily na letošní LGŠ. Také jsem využila informace o projektech Erasmus plus, které souvisely s cestopisnými přednáškami. Velmi inspirativní byla terénní exkurze na Pálavu.
Terénní exkurze mě opravdu nadchla. Ale myslím, že všechny workshopy a přednášky se mi nějakým způsobem vryly do paměti.
Určitě bych LGŠ doporučila těm, kteří nechtějí ve výuce geografie ustrnout v zajetých kolejích a chtějí se dále posouvat.
Už se těším na příští ročník.
Pokud vás LGŠ zaujala a měli byste zájem o účast v letošním ročníku, jejímž tématem bude Badatelská výuka v geografickém vzdělávání, neváhejte příliš dlouho s přihlášením. To je již v plném proudu a kapacita je opět omezena pouze na 30 míst. Přihlášení lze provést přes Obchodní centrum MU.