Migrace – téma pro geografické gymnaziální vzdělávání

Impulsem pro výběr tématu byla podle autorky především jeho aktuálnost a způsob, jakým je migrace často prezentována ve veřejném prostoru: 

„Migraci vnímám jako velmi aktuální téma, o kterém se žáci, pokud se o něm nedozví ve škole na základě ověřených faktů a údajů, dozví z médií nebo ze sociálních sítí. Ty však často zkreslují realitu a zaměřují se spíše na emoce než na racionální fakta.“ Ve své práci proto usilovala o to, aby žáci vnímali migraci jako přirozený geografický i společenský proces, který lidstvo provází po staletí a jehož součástí jsou často i příběhy našich vlastních rodin.

Diplomová práce neobsahuje pouze teoretickou část, která může sloužit jako podpůrný text pro vyučujícího, ale nabízí také konkrétní inspiraci na aktivity a metody do vyučovacích hodin. Autorka vytvořila 5 návrhů příprav spolu s doporučenými výukovými materiály s různým tematickým zaměřením:

Během zpracování diplomové práce autorku nejvíce překvapila problematika environmentální migrace. Upozorňuje, že lidé, kteří opouštějí své domovy kvůli dopadům klimatické změny, se z pohledu mezinárodního práva nemohou stát uprchlíky a nemají nárok na azyl. „My ve střední Evropě zatím environmentální migraci příliš nevnímáme, protože důsledky klimatických změn u nás nejsou tak zničující jako v jiných částech světa. Je však nezbytné o tom žáky učit, aby chápali globální propojenost dnešního světa a rozvíjeli empatii vůči postiženým regionům.“ Za mimořádně zajímavý považuje příklad tichomořského ostrovního státu Tuvalu, kterému hrozí, že bude v důsledku zvyšování hladiny oceánů zcela zatopen: „Jejich plánem B je proto koncept digitálního státu – nejenže by digitalizovali své kulturní dědictví, ale přes internet by se konaly i volby a referenda. Otázkou však zůstává, zda by suverenitu takového digitálního státu uznaly i ostatní státy, jelikož podle mezinárodního práva musí mít stát kromě dalších podmínek také vymezené území.“ Právě podobné příklady podle ní pomáhají žákům pochopit, jak jsou dnešní globální problémy propojené, a rozvíjejí jejich schopnost nahlížet na svět v širších souvislostech.

Jedním z hlavních zjištění diplomové práce je, že současné učebnice geografie nedokážou držet krok s vývojem migračních témat. Podle autorky slovenské učebnice pracují s migrací pouze okrajově a využívají zastaralá data. Ani české učebnice však nejsou bez nedostatků – chybějí v nich témata, jako je environmentální migrace nebo odliv mozků (brain drain). Učitelé, kteří chtějí výuku aktualizovat, jsou tak často odkázáni na vlastní přípravu. „Mým nejdůležitějším výsledkem je proto pět hotových výukových materiálů, které učitelům usnadňují přenášení těchto aktuálních trendů přímo do školních lavic.“

Závěrečné poselství Bianky Terjékové směřuje především k současným i budoucím učitelům geografie: „Chtěla bych, aby si odnesli odvahu nebát se učit se o migraci moderním způsobem a v kontextu aktuálního dění. Uvědomuji si, že v naší společnosti je to často polarizující téma plné emocí, ale právě školní prostředí by mělo být bezpečným místem, kde tyto emoce nahradíme ověřenými fakty a daty.“ Podle ní by měl učitel vytvářet prostor pro diskusi, argumentaci a samostatné přemýšlení žáků. Pokud se výuka opírá o reálné problémy současného světa, stává se pro žáky přirozeně zajímavou. Role učitele se pak mění z předavatele informací na průvodce a moderátora, který pomáhá žákům orientovat se v komplexních tématech dnešní společnosti.

Biance děkuji za inspirativní rozhovor i za sdílení její diplomové práce. Přeji jí, aby vytvořené materiály našly cestu do co nejvíce škol a staly se užitečnou oporou pro učitele, kteří chtějí o migraci učit moderně a s důrazem na fakta.