140. Fyzikální kavárna - Newton promluvil česky

Po úvodu, kterého se ujal pan docent Bochníček, jenž právě stojí za těmito setkáními, nás už mohla paní doktorka zasvětit do projektu, kterého se spolu s panem profesorem oba účastnili.

Projekt Prameny novověké vědy si dal za cíl zpřístupnit významná díla novověké vědy v podobě komentovaných překladů. Podíleli se na něm nejen fyzikové, ale i didaktici matematiky a jiných přírodních věd, filologové a historici filozofie.
Konkrétně se přítomný pan profesor Novotný a paní doktorka Svobodová věnovali překladu vybraných částí díla sira Isaaca Newtona Philosophia Naturalis Principia Mathematica (Matematické principy přírodní filozofie), které bývá často zmiňováno stručně jako principie. Jelikož je toto dílo v originále zapsáno v latině, byla každá část přeložena profesionálním překladatelem do češtiny a následujícím úkolem bylo vše projít, najít souvislosti a vše formulovat tak, aby byl text pro dnešního čtenáře stravitelný a pochopitelný, ale přitom byla zachována autenticita. Například může být pro někoho překvapivé, že Newton nebyl fyzik. Tedy, z dnešního pohledu ano, ale on sám by se za něj neoznačil. V jeho době tedy nebyl vědcem, fyzikem, ale přírodním filozofem.

Faktem je, že toto jeho dílo je považováno za jeden z pilířů moderní vědy a Newtonovy zákony, v něm formulované, zná každý již od základní školy. V přednášce se dozvídáme, které konkrétní kapitoly byly takto překládány, ale i zajímavosti ohledně jednotlivých vydání, kdy například první vydání vzniklo za velkého přispění Edmunda Halleyho (ano, Halleyho jako Halleyova kometa), který nejen, že postrčil sira Newtona, aby dílo sepsal, ale i jej pak vydal na své náklady.
Tak velké dílo samozřejmě neuniklo ani pozornosti církve a tak byl věnován čas i úvodnímu textu Rogera Cotese, v němž ostře nabádá proti zneužití myšlenek, zde obsažených, k podpoře ateistických tendencí.
Přesto, že je Newton jedním z otců kalkulu, a tedy diferenciálního počtu, upozorní nás paní doktorka na to, že toto dílo je psáno spíše matematicky jednoduše. Je zde používána tehdejší matematika, a to především geometrie. Newton, dle jejích slov, nechtěl používat složitějších diferenciálních počtů protože, když se je pokusil použít při přednáškách, studenti odcházeli.

Po tomto se slova ujal pan profesor Novotný a poskytl nám svůj pohled na tento projekt.
Jak již bylo zmíněno, terminologie fyziky byla v Newtonových dobách (17.stol.) jiná, než jakou používáme nyní, takže sladit Newtonovu latinu s češtinou a nevnucovat mu pojmy, které nemohl znát představovalo výzvu. Autoři si přáli, aby ve vznikajícím díle byly jeho definice, které by se dnes týkaly hmotnosti, hybnosti, inherentní síly a 5 definic síly, kde popisuje různé aspekty síly. V latinském originále vystupují pojmy quantitas materiae, corpus (těleso), massa (hmota), pondus (váha). První pojem byl přeložen jako množství látky. Dnes bychom to překládali jako hmotnost. Zajímavé je, že Newton nikdy nepoužívá pojem zrychlení.
Dále se pan profesor věnuje znění Newtonových pohybových zákonů a gravitačního zákona. Je zajímavé si uvědomit, že podle toho, co Newton píše ve svých principiích, byl již v tehdejší době na stopě moderní kosmologie. O jeho genialitě svědčí právě i například vysvětlení dmutí nebo precese rovnodennosti.

Jevu dmutí se právě v tuto chvíli chápe paní doktorka. Tomuto tématu se věnoval už Galilei, ale neúspěšně. Newton v počátku ani neplánoval vysvětlení slapových jevů, jeho hlavním zájmem bylo v tu chvíli určení hmotnosti Měsíce. Zjistil také, že na jeho pohyb má vliv Slunce.
Toto téma se studentům často hůře přibližuje, proto také paní doktorka přichází se způsobem, jak studentům toto ukázat. I středoškolský student je schopen přes klasický gravitační zákon spočítat gravitační působení nejprve měsíce a pak Slunce na těleso o hmotnosti jednoho kilogramu na přivrácené a odvrácené straně Země. Porovnáním rozdílů mezi těmito působeními mezi sebou zjistíme, že u Slunce je hodnota menší. Gravitační síly jsou tedy sice větší, ale slapové jevy jsou od Měsíce větší. Tady právě vidíme rozdíl mezi gravitační a slapovou silou.

V poslední části přednášky se pan profesor věnuje zachovaným dopisům sira Newtona Richardu Bentleymu.

Následují dotazy a 140. Fyzikální kavárna nám končí.