ÚDiF
K tomu, abychom okouzlili studenty a nadchli je pro fyziku občas potřebujeme něco trochu víc. Víc hlasitějšího, víc neobvyklého a sem tam také podstatně hořlavějšího.
V dnešní době najdeme mnoho autorek a autorů, kteří se snaží přiblížit svět vědy poutavým způsobem široké veřejnosti. Takovéto knihy jsme si dali za úkol prozkoumat a doporučit vám ty, které nás nejvíce zaujaly. V dnešním díle si ukážeme jedno dílo spíše naučného charakteru a druhé takové, kde se naučnost skrývá za silným historickým příběhem.
Kateřina Falk, Ph.D. je původem česká fyzička zabývající se například laboratorní astrofyzikou. Studovala nejen na prestižní univerzitě v Oxfordu a v její pracovní historii nalezneme například Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf nebo českou akademii věd. Krom působivé vědecké činnosti jí ale není cizí ani činnost populárně naučná. Vedle rozšiřování povědomí společnosti o vědeckých tématech a především laserech, také ukazuje, že ženy mají své místo i v oborech jako je fyzika.
Doktorka Falk si dala za cíl napsat knihu, ve které by, způsobem stravitelným i pro nefyziky, popsala a vysvětlila nejvýznamnější objevy fyziky posledních dvaceti let.
Kniha je dle našeho názoru o něco málo náročnější, než byly předchozí představené tituly. Není divu, jelikož objevy posledních dvaceti let jsou už z podstaty na samé špičce fyzikálních vědomostí. Autorka tedy v úvodu vysvětlování jednotlivých objevů vždy věnuje čas k uvedení čtenáře do problematiky. Tyto části vám mohou připomínat zápisky z hodin fyziky. Z tohoto důvodu se knížka bude skvěle hodit i jako prohlubující čtení pro maturitní semináře, či do běžných hodin.
Témata, na která se v knize můžete těšit, jsou samozřejmě lasery, ale i elementární částice a jejich urychlovače, gravitační vlny nebo nanotechnologie.
Na rozdíl od ostatních autorů, jejichž knihy jsme zde zatím doporučovali, M. L. Shetterly není fyzičkou, bioložkou ani techničkou. Svou kariéru začala v investičním bankovnictví, ale přesto přispěla k popularizaci matematiky a vesmírného výzkumu z úhlu, který není tak často prezentovaný.
Kromě Skrytých čísel, která byla téměř okamžitě zfilmována a na která se můžete tedy podívat i ve filmové podobě je jejím dalším počinem The human computing project, který si dává za cíl vytvořit “virtuální muzeum” dokumentující život a přínos brilantních matematiček, které se podílely na projektech NASA a NACA (předchůdce NASA).
Tato kniha je inspirována skutečným příběhem a skutečnými lidmi. Matematičky Dorothy Vaughan, Mary Jackson a Katherine Johnson byly ženy, které pracovaly v NACA v době, kdy se Amerika pokoušela dopravit člověka na měsíc. Nacházíme se v období, kdy výpočty vykonávají tzv. lidské počítače. Právě příběh těchto žen a jejich příspěvek k vyslání člověka na měsíc sleduje jak kniha, tak stejnojmenný film, který můžeme taktéž jen doporučit.
V dnešní době všudypřítomné techniky nás může minimálně zaujmout to, čeho všeho bylo lidstvo schopné ještě před rozšířením výpočetní techniky.
Středobodem knihy ale nejsou pouze výpočty a vesmírné cesty, ale především společenská témata, příznačná nejen pro dobu padesátých a šedesátých let minulého století. Jak film, tak i jeho knižní podoba se nebojí na tuto skutečnosti upozorňovat.
Pokud máte rádi knihy o skutečných lidech, ale k tomu, abyste se dozvěděli něco nového potřebujete dobrý příběh, můžeme vám s čistým svědomím doporučit obě zpracování.
K tomu, abychom okouzlili studenty a nadchli je pro fyziku občas potřebujeme něco trochu víc. Víc hlasitějšího, víc neobvyklého a sem tam také podstatně hořlavějšího.
Malá letní série populárně naučných knih, které vám s radostí doporučíme přibalit s sebou na prázdniny.