Koniklecová louka

Přírodní rezervace Kamenný vrch skrývá „chlupatý poklad“, koniklece velkokvěté (Pulsatilla grandis) z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae). Krátce po příchodu jara se step zaplní fialovými květy konikleců. Jsou pokryty bílými chloupky, což vytváří dojem sametu. Tento „kožíšek“ je údajně chránil v dobách ledových před vlivem nízkých teplot a sněhu. Listy vyrůstají z přízemní růžice a na jeden stonek připadá jediný květ. Všechny druhy tohoto rodu jsou jedovaté – obsahují ranunkulin a dříve byly využívány v lidovém léčitelství. Dorůstají do výšky až 30 cm a v současnosti jsou nejvíce využívány pro okrasné zahradnictví, kde se pěstují jako skalničky.

10. 3. 2022 žáci ZŠ a SŠ učitelé ZŠ a SŠ studenti učitelství


<span>Koniklec velkokvětý (</span><em>Pulsatilla grandis</em><span>), Kammenný vrch v Brně. Foto: Marta Sýkorová</span>

Zajímavý název rostliny vznikl nejspíš lidovou etymologií ze jména „poniklec“. Staročesky „poniknúti“ znamenalo „skloniti hlavu“, což se velmi dobře hodí k označení rostliny, jejíž květ ohýbá hlavičku k zemi. Jiné vysvětlení je, že koniklecům po odkvetení uschne stvol a na podzim i přízemní lístky, takže úplně zaniknou, staročesky „poniknou“. Proto pokud chcete koniklece pozorovat, je důležité vyrazit na louku včas, nejpozději do konce dubna, jinak už najdete jen odkvetlé a uschlé stonky.

Jedinečnost koniklecové louky na Kamenném vrchu spočívá v množství trsů konikleců. Z celého světa rostou koniklece kromě České republiky ještě v Rakousku, Maďarsku, Německu, na Slovensku a okrajově i v Srbsku. Nikde se však nenachází v takovém počtu na jednom místě. V roce 2021 spočítal populaci konikleců na Kamenném vrchu Lubomír Tichý z Přírodovědecké fakulty MU. S pomocí počítačové analýzy expertně odhadl, že na této brněnské lokalitě kvete neuvěřitelných 63 391 rostlin koniklece velkokvětého.

Ačkoli v porovnání s počtem konikleců v roce 2016 (51 427 jedinců) se jejich populace v této oblasti zvětšují, stále se jedná o ohrožený rostlinný druh České republiky, chráněný zákonem. Trvá i několik let, než vykvetou poprvé a v čase kvetení jsou nejohroženější. I proto se jim na Kamenném vrchu v minulosti tak dobře dařilo. Pastviny, které se zde nacházely, tvořily přirozenou ochranu pro velmi časně kvetoucí koniklece. V době kvetení konikleců totiž stáda ještě nebyla vyháněna, a po odkvetení je kopyta koz a ovcí nemohla tyto rostliny ohrozit.

Lokalita je chráněna od roku 1978, nejdříve jako přírodní památka a nyní jako přírodní rezervace. V současnosti o celou oblast pečuje skupina dobrovolníků z ekologického sdružení Rezekvítek a ochranáři. Vyvěšují cedule a dohlížejí na dodržování opatření pro ochranu konikleců, například přísný zákaz vstupu na zapáskovaná území (tj. do porostů konikleců) a zákaz vstupu se psem. Na dodržování pravidel občas dohlíží i městští strážníci, proto si dejte pozor na „koniklecovou policii“ a tzv. fytoselfie s konikleci pořizujte jen z povolené vzdálenosti.

„Takže pokud ještě nemáte v portfoliu žádné ‚fytoselfie‘, neváhejte a přijďte na Kameňák, nějaká ta fotogenická kytka se vždycky najde. Policisty zde můžete zastihnout jak o víkendech, tak ve všední dny.“

Jolana Lipková, odborná asistentka Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty MU

Zdroje:


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info