Současný stav a možné změny výuky environmentální výchovy na gymnáziích – diplomová práce
Diplomová práce Mgr. Ireny Ivičičové na téma Současný stav a možné změny výuky environmentální výchovy na gymnáziích
Virtuální realita v geografickém vzdělávání
Virtuální realita (VR) je označení pro umělé prostředí, které vytváří iluzi skutečného světa. Umožňuje lidem interagovat se s tímto prostředím a snaží se maximálně obklopit uživatele nasimulovanou situací. Virtuální realitu často spojujeme s počítačovými hrami, ale věděli jste, že se tato technologie využívá i v oblasti lékařství, při tréninku armády nebo sportovců či v oblasti vzdělávání?
Technologie virtuální reality (VR) jsou zde již více než 50 let a stále se zdokonalují, proto není divu, že nacházejí stále širší uplatnění. Jak již bylo řečeno výše, cílem VR je prezentovat fiktivní digitální svět, nebo obraz skutečného světa v pokročilé simulaci, a to včetně snímání našeho pohybu. Díky tomu jsme schopni absorbovat větší množství informací a lépe pochopit souvislosti skrze prožitek, který nám VR dává. Nejenom z těchto důvodů VR pronikla i do oblasti vzdělávání a tvoří jeho významnou součást.
VR ve školním vzdělávání
Současný vzdělávací systém se dynamicky mění a stále větší důraz je kladen na využívání informačních technologií ve výuce – tedy i použití virtuální reality, které si řada škol začala všímat. Pro využití VR je ale důležité technické vybavení – zejména headsety (tzv. HMD – head-mounted display), které mohou být velmi nákladné – model od modelu se cena u HMD headsetů může pohybovat od 10 000 Kč až do 40 000 Kč. Levnější, z tohoto hlediska tedy i výhodnější, jsou headsety pro chytré telefony, což jsou brýle, do kterých se zasune chytrý telefon a pomocí mobilních aplikací pro VR lze vytvořit podobný dojem nasimulované situace jako u dražších headsetů. Jejich cena se pohybuje cca do 1 000 Kč, podmínkou je však připojení k internetu. Kromě VR lze v hodinách využívat i tzv. rozšířenou realitu (tzv. AR – augmented reality), kdy si žáci vystačí pouze s telefonem či tabletem, kde se na podkladě reálného světa zobrazují fiktivní objekty či jevy. Zapojení technologie VR do vzdělávacího procesu zvyšuje motivaci studentů a také podněcuje jejich zvědavost a aktivitu.
Příklady využití VR ve výuce zeměpisu
- Google Earth VR – aplikace umožňuje ukázat jakékoliv místo na Zemi v reálném zobrazení, procházet se po městech či kolem významných přírodních úkazů. Je tak velmi dobře využitelná ve fyzické, ale i regionální či humánní geografii.
- Příprava vyučujícího do klasické hodiny – pořízení snímku místa na Zemi či ve vesmíru, o kterém bude učit, ke kterému nejsou dostatečné zdroje na internetu či v literatuře.
- Night Sky, GNSS View – aplikace rozšířené reality, které jsou velmi užitečné při výuce planetární geografie. Umožňují pozorovat vesmír i pod jiným úhlem, popř. z jiné planety.
Výhody a nevýhody využití VR ve výuce zeměpisu
VÝHODY |
NEVÝHODY |
|
|
Digitální gramotností, informačními technologiemi a s tím spojenou virtuální realitou se zabýval časopis Geografické rozhledy ve svém čísle Virtuální svět(y). Velká část obsahu je věnována právě vztahu mezi VR a geografií ve škole – lze zde hledat další inspiraci.
„I přes mnohá úskalí je virtuální a rozšířená realita jedinečnou příležitostí, jak posunout výuku zeměpisu do 21. století.“
Zdroje
BLAŽEK, V., PRENER, J. (2020): Virtuální realita ve škole – 21. století ve výuce zeměpisu. Geografické rozhledy, 29(5), 20–23.
VR Education (2022): Virtuální realita – historie a současnost, https://vreducation.cz/virtualni-realita-historie-a-soucasnost/ (24. 2. 2022)
