17.11.2011 · Vladimír Herber

GEOGRAFIE znamená v 21. století víc než ZEMĚPIS

Geografie, nebo zeměpis? Jsou oba termíny zastupitelné, nebo se od sebe v něčem liší? Většina žáků a studentů se setkala na základní či střední škole se zeměpisem, většinou regionálním. A co s geografií? Jaká je podstata tohoto tradičního vzdělávacího předmětu? Jaký je v současnosti rozdíl mezi geografií a zeměpisem? Co dělá v práci geograf? Mnoho laiků si představuje, že většina absolventů geografie se stane například cestovateli nebo dělá mapy. Šíře geografických disciplín je však mnohem větší...

Rozdíl mezi zeměpisem a geografií

Zeměpis, jak byla geogra­fie v minulosti (a někdy i doposud) nazývána, poskytoval člověku koncem 19. a po celé 20. sto­letí především prostorovou orientaci v roz­ložení hlavních krajinných prvků na Zemi a v jejích jednotlivých částech. Tato funkce je nezastupitelná i ve století jedenadvacátém. Vzdělaný člověk by se měl orientovat ve fyzikálních a chemických zákonitostech určujících řád a vývoj vesmíru a Země. Měl by si osvojit základní informace o vývoji a fungování života na Zemi, měl by se orientovat v čase, aby věděl, jak se příroda a společnost vyvíjely v průběhu let.

Geografie poskytuje pro všeobecné vzdělání základní informace o prostorovém uspořádání kra­jiny, jejích složek a prvků, o jejich vývoji v čase a o jejich vzájemné interakci. Studu­je zákonitosti vzájemného působení přírod­ních a společenských faktorů a jejich dopad na krajinu, na územní diferenciaci příro­dy a společnosti v jejích jednotlivých čás­tech. Právě tato nelehká funkce, spojení základních znalostí o současném světě a schopnosti porozumět jeho složitosti a rozdílnosti, vytváří z geogra­fie specifický předmět.

Nejen odpovědi na otázky: Kde to je? Co to je?, které pokládal tradiční zeměpis, ale především na otázky: Jak to vzniklo a jak se to vyvíjelo? S čím to souvisí? S jakým prostorem? Co to ovlivňuje? Čím je to ovlivňováno? Do jakého funkčního celku to patří? Jak to ovlivňuje životy lidí? Co se s tím dá, může, nesmí či musí dělat? apod. umožňují moderní geografii studovat základní pravidelnosti pří­rodních složek krajiny, stejně jako zákonitosti vývoje společenských a hospodářských struk­tur a jejich rozložení a vývoj na Zemi.

Mapa je druhým jazyk geografie

Velká síla geografie je v její prostorovosti, v možnostech rozkladu prostorové organizace světa, např. na body, linie, plochy, procesy a jejich hodnoty - uzly, sítě, povrchy – a studovat prostorové vztahy, prostorové struktury, prostorové procesy. Nezbytností je nejen využívání mapy ("mapa je druhý jazyk geografie") a dalších "obrazových" zdrojů – jako jsou grafy, diagramy, letecké a družicové snímky, ale i jejich tvorba, většinou v prostředí počítačů.

21. století bude obdobím, v němž se bude stále hlouběji studovat stav a vývoj interakce mezi přírodou a společností na různých hierarchických úrovních - od lokální (místní) úrov­ně přes regionální (oblastní) a státní až po globální úroveň. A právě celostní přístup ke studiu přírody, společnosti a jejich inter­akce v krajině je objektem studia moderní geografie.

Co dělá v práci geograf?

Pomalu nastává čas, kdy si studenti maturitních ročníků vybírají budoucí vysokou školu a následné povolání. Pokud půjdete studovat práva, medicínu, farmacii nebo žurnalistiku, máte jistě poměrně jasnou představu o své budoucí profesi. Ale čím se vlastně zabývají geografové? Mnoho laiků si představuje, že většina absolventů geografie se stane například cestovateli nebo dělá mapy. Šíře geografických disciplín je však mnohem větší, jak bylo naznačeno výše. S geografy se můžeme např. setkat na pracovištích Českého hydrometeorologického stavu, na ministerstvech či úřadech státní správy a samosprávy, v nevládních organizacích zaměřených na ochranu přírody a krajiny, v organizacích a agenturách regionálního rozvoje, v institucích Evropské unie a jinde.

Co pravděpodobně čeká dnešní žáky a studenty v  nejbližších 20 letech? Co budou muset řešit, a jakými nástroji budou dnešní mladí lidé toto řešení uskutečňovat? Co a jak bude jejich rozhodnutí ovlivňovat? Je geografie schopná dát dostatečně relevantní odpověď na tyto otázky/výzvy? To je několik otázek, které souvisí s proměnami geografie a geografického vzdělávání, a odpovědi na ně Vám pomůže dát studium geografie a kartografie.

Studium geografie na PřF MU

Geografie se studuje převážně na přírodovědeckých fakultách. Studium geografie se tradičně dělí na učitelské - víceoborové (v kombinaci s jiným aprobačním předmětem, absolventi mohou vyučovat geografii na ZŠ a SŠ) a neučitelské -jednooborové (po absolvování společného základů geografie a kartografie v prvních ročnících se specializují na některou oblast či obor). Více informací nejen o studiu učitelského oboru Geografie a kartografie se dovíte na webu Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU (http://geogr.muni.cz) nebo na Dnech otevřených dveří.

 

RNDr. Vladimír Herber, CSc.

O autorovi

Působí jako lektor Geografického ústavu, Sekce věd o Zemi. Kromě odborných předmětů jako Geografie světového oceánu nebo Životní prostředí České republiky vyučuje také pedagogické předměty jako Pomoc při výuce, Asistentská praxe či Zájmová a projektová praxe.

 

Přidejte svůj komentář

Vaše jméno:
Titulek:
 
BBCODES_BOLDBBCODES_ITALICBBCODES_UNDERLINEBBCODES_STRIKETHROUGHBBCODES_SUBSCRIPTBBCODES_SUPERSCRIPTBBCODES_EMAILBBCODES_IMAGEBBCODES_URLBBCODES_LISTBBCODES_ULISTBBCODES_QUOTEBBCODES_CODEBBCODES_CONTENTID
Komentář:

Prosím poskládejte obrázek - ochrana proti spamu